asi-tak

2007 Bourne Ultimatum ..... Nicky [26]
2006 Satan přichází ..... Katherine Thorn [25]
2005 Edmond ..... Glenna [24]
2004 Bournův mýtus ..... Nicky [23]
Princ a já ..... Paige Morgan [23]
2003 Carolina ..... Carolina Mirabeau [22]
The Prince and the Freshman [22]
Úsměv Mony Lisy ..... Joan Brandwynová [22]
2002 Agent bez minulosti ..... Nicolette [21]
Mužská záležitost ..... Becky [21]
2001 Cizí záležitost [20]
Nežádej svůj poslední tanec [20]
O ..... Desi Brableová [20]
Svůdná touha [20]
2000 Hamlet ..... Ofélie [19]
Velké trable malého města [19]
1999 Deset důvodů, proč tě nenávidím ..... Katherine Stratford [18]
? Zůstaň se mnou!

SAVE THE LAST DANCE

Blonďatá američanka Sára se účastní talentových zkoušek na prestižní škole - JULIARDU. Naléhá na vytíženou matku, aby na její zkoušku přijela. Ta při cestě havaruje a umírá. Sára je nešťastná a stěhuje se k otci do černošské čtvrti v Chicagu. S tancem zkoncovala, celé dny se utápí ve smutku a na novém místě se jí nelíbí. Pomalu si nachází nové kamarády mezi černochy a přichází na kouzlo pro ni úplně nového tance - HIP HOPU. Pravidelně se s příteli chodí bavit "do áčka". Hip hopového tanečního klubu. Zbavuje se svého "zakukleného vzhledu staré panny" a pomalu se začleňuje do života mladých lidí a opět začíná žít. A co by to bylo za příběh bez lásky... Sblíží se s bratrem své kamarádky Chenille Derekem, s ním tancuje a užívá si života. On jí po dlouhé době také přivede na myšleku začít opět s baletem. Sára nejdřív tvrdě tuto nabídku odmítá, ale po nějaké době začíná opět trénovat a celý film je završen mimořádnou scénou - z prostředí talentových zkoušek na JULIARDU, kde Sára převede baletně - hopové číslo - a to opravdu okouzlující!

I v kulisách americké střední školy se mohou odehrávat silné filmové příběhy, zvláště pokud se jejich tvůrci nechají (velmi) volně inspirovat Shakespearem. Sestry Stratfordovy jsou jako voda a oheň. Krásnou a křehce půvabnou Biancu (Larisa Oleynik) zbožňují všichni kluci ze školy. Problém je v tom, že díky přísným rodinným pravidlům nesmí Bianca randit, dokud si nenajde chlapce i její starší sestra Kat (Julia Stiles), která je hádavá, jízlivá, neústupná a v neposlední řadě inteligentní. Zkrátka oplývá vlastnostmi spolehlivě odpuzujícími okolí včetně vlastní rodiny. Biance nezbývá nic jiného než nastražit na svou sestru léčku v podobě stejně nesnesitelného mladíka. Pokud se ti dva za vzájemného jiskření nezabijí, určitě si nakonec padnou do oka.

Julia Stilesse narodila 28. března 1981 v New Yorku. Dalo by se říct, že se o svoji cestu k filmu zasloužila sama. Její školou herectví bylo podle ní samotné sledování oblíbeného seriálu. Ve svých jedenácti letech oslovila samotného ředitele experimentálního divadla La MaMa Theatre, jestli by mohla v tomto divadle hrát. Ředitel přijal její statečnost a Julia tady začala vystupovat. Byly to pro ni její první herecké krůčky. Chtěla však ještě výš. Již o rok později si proto sama našla agenta, čím začala její profesionální herecká kariéra. Nejdříve se objevovala pouze v reklamách a poté následovali menší role v některých známých seriálech (např. NEMOCNICE CHICAGO HOPE). Ne každý konkurz dopadl dobře. Marně se například ucházela o roli v hororu Interview s upírem, kterou nakonec získala Kirsten Dunst. Julii tak bylo jasné, že herectví ji nemusí natrvalo uživit a tak se stala v roce 2000 studentkou angličtiny na Columbia University.

Ve svých 15 letech si odbyla svůj celovečerní debut v dramatu MÁ MĚ RÁD, NEMÁ MĚ RÁD, kde si zahrála například po boku Jude Lawa. Hned ve svém druhém filmu si zahrála s Bradem Pittem a Harrisonem Fordem. Šlo o thriller TICHÝ NEPŘÍTEL. V těchto dvou snímcích však nesklidila tolik pozornosti. Filmaři si ji začali všímat až po filmech BEFORE WOMEN HAD WINGS a BESTIE. V prvním případě šlo o televizní film, vyprávějící o zneužívaní dětí. Druhý film byl o čtrnáctileté dívce, která po záhadné smrti své matky postupně přebírá místo po boku vlastního otce. Za tuto roli dostala cenu za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli na festivalu v Karlových Varech.

Tyto role však Julii stejně slávu nepřinesly. Ta přišla až po účinkování v teenagerovských komediích. Tou první byla komedie DESET DŮVODŮ PROČ TĚ NENÁVIDÍM, kde se setkala s další vycházející hvězdou Heathem Ledgerem. Šlo o zmodernizovanou verzi Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy. Nebyla to její poslední shakespearovksá adaptace. Těmi dalšími byli HAMLET s Ethanem Hawkem a "O" s Joshem Hartnettem a Mekhi Phiferem.

V posledních letech začala Stilesová získávat i vedlejší role ve velkorozpočtových snímcích. Tím první byla romantická komedie ÚSMĚV MONY LISY, kde si zahrála po boku dalších velkých hereček Julie Roberts a Kirsten Dunst, a dalším veleúspěšný thriller AGENT BEZ MINULOSTI, stejně tak jako jeho pokračování BOURNŮV MÝTUS.

Julia Stiles se ale nevěnuje pouze filmu. Hraje také na divadelních prknech, pro které dokonce píše divadelní hry. Ve volném čase se věnuje charitě a hraje v útoku ženského fotbalu. Doufejme, že stejně tak jako střílí góly, tak si vystřílí i pár prestižních filmových cen.

Jsem tu, ale za jakou CENU

Je mi osmnáct let a perník jsem brala od třinácti. Když mě před více než rokem vezla houkající sanitka do nemocnice s podřezanými žílami, netlukoucím srdcem a pod hranicí podvýživy, dávali mi doktoři týden života. Jsem tu pořád, ale za jakou cenu...


ale popořadě:
Samozřejmě jsem na ,piko" nenajela hned. Začalo to trávou. Bylo to tenkrát hodně v módě, scházeli jsme se s partou skejťáků na betonovém plácku za sídlištěm, kouřili jsme jointy, popíjeli pivo...
Pomalu jsem se dostala do společnosti ,huličů". Vždycky jsme se sešli v bytě mého tehdejšího kluka, poslouchali reggae, ska a kouřili jsme z vodní dýmky hašiš s tabákem. Prvních pár týdnů jsem byla opravdu v pohodě, navíc jsem se cítila jiná, odlišná od ,těch ostatních". Odlišná od ,normálních" lidí jsem byla, to ano. Ale že se pomalu zařazuji do další masy - masy feťáků - jsem si v té době neuvědomovala. Vlastně bylo všechno v pohodě: Měla jsem přítele, který mi vždycky kupoval ,hulení", partu, jež mě bez problému přijala mezi sebe... Ale postupem času jsem zjistila jednu věc. Při našich ,hašišových dýcháncích" jsme se vlastně vůbec nebavili. Hadička vodní dýmky opsala pár koleček a pak už jsme všichni jen seděli, každý se svým ,raušem", devět lidí v jednom pokoji, pohromadě, ale přitom každý neskutečně sám. Dost mi to vadilo. Musím říct, že jsem vlastně měla z pekla štěstí, když později většina party přešla na heroin. Kdybych se tehdy od nich neodtrhla, bůh ví, kde bych teď byla. Pár mých tehdejších přátel už nežije. Heroin je konečná...
Vrátila jsem se ke svým ,skejťákům", ze kterých se mezi tím stali skalní ,technaři". Byl začátek léta. Chodili jsme na techno akce pod širým nebem. To bylo něco pro mě - sound systémy, lidi, se kterými jsem si neuvěřitelně dobře rozuměla. Až teď mi dochází, že ten pocit spřízněnosti a empatie způsobovala ve většině případů chemie a že za normálního stavu bych si s těmi lidmi neměla co říct.

Jízda na extázi
Když jsem poprvé zkusila ,extošku", vlastně mi ani nešlo o nějaký změněný stav, tehdy ještě ne. Chtěla jsem prostě být ,jiná" (ale vlastně stejná jako všechny ty ,smažky" kolem mě). Můj kamarád, Robin, měl v ledvince uzavíratelný plastikový sáček plný pilulí. ,Nenuceně" jsem ho požádala, aby se o jednu se mnou podělil. Ptal se mě, jestli jsem to už někdy zkusila. Začala jsem se ohánět zážitky odposlechnutými od ostatních a poznatky z knížek. Samozřejmě mi na to neskočil. Byla jsem ještě hodně nezkušená. Pomalu jsem ani nevěděla, jak ,éčko" vlastně dostat do sebe. Nakonec jsem ho zapila kolou a čekala, co se bude dít. Po nějaké době se mi najednou udělalo špatně. Cítila jsem nával horka, motala se mi hlava, chtělo se mi zvracet. Podlomila se mi kolena a já si sedla do trávy mezi nedopalky, krabičky od cigaret a další odpadky. Sklonila jsem hlavu, zavřela oči a myslela, že je to můj konec. Jakoby zdálky jsem slyšela Robina, jak se mě ptá, jestli jsem OK. A pak mi najednou bylo líp, cítila jsem, jak mě zaplavila obrovská vlna lásky k Robinovi, k mé partě a vlastně ke všem účastníkům open airu. Pak jsem tančila až do bezvědomí - doslova a do písmene. Zapomněla jsem totiž pít, a tak jsem skončila v okresní nemocnici s ledvinovým kolapsem. To mě mělo varovat, nicméně na dalších parties jsem opět neodolala...

Je libo perníček?
Robin začal brát perník, rovnou do žíly. Podotýkám, že celou tu dobu jsem mohla bez problémů od těch lidí utéct, ale dokud ještě nepociťujete negativní důsledky braní, nemáte důvod utíkat. A v momeně, kdy už se vám dělá špatně, tak utéct nemůžete - nejde to. To už totiž máte novou společnici - závislost. Robin vypadal čím dál tím hůř - jeho hubená postava se ztrácela ve vrstvách tmavého oblečení, zpod černé kapuce vykukovaly propadlé tváře a zarudlé oči se zorničkami jak talíře. Ale mně můj kamarád připadal jako ,správná smažka", líbilo se mi to. Snadno jste si asi domysleli, že jsem taky začala brát.

Poprvé
Nezapomenu, jaké to bylo poprvé. Robin mi zkušeně rozdělal lajničku a podal bankovku stočenou do ruličky. Věděla jsem, že si ji mám dát k nosu a vdechnout ten bílý prášek, ale jakým vlastně způsobem? Nakonec jsem si třetinu bankovky vrazila do nosní dírky, přiložila k lajně a mohutně natáhla. Málem mi to vyrazilo dech. Milion jehliček se mi zabodlo do mozku, bílé krystalky zaútočily na moji přepážku, do očí mi vyhrkly slzy. Automaticky jsem popotáhla a polkla odporně hořkou hmotu, která se mi drala do krku. Točila se mi hlava. Robin se mě pořád ptal, jestli to cítím, a kontroloval mi zornice. Zbytek dne jsem lítala po nádraží, zpívala si, s každým jsem mluvila, házela do košů nalezené odpadky. U Robina doma jsem pak našla nějaké pastelky, papíry, a tak jsem si kreslila. Když jsem přestala, zjistila jsem, že jsem se na tom ,zasekla" na pět hodin... Někdy k sedmé ráno jsem asi na čtvrt hodinky usnula.

A dávky rostou...
Dlouho jsem jen šňupala, minimální dávky, které mi Robin odsypal, ,jen" dvakrát až třikrát do týdne. Ale z minimálních dávek se postupně stalo čtvrt gramu denně. Přidaly se šílené dojezdy. To jsem byla hrozně unavená, ale spát jsem nemohla. Měla jsem šílené deprese, a navíc jsem každého z něčeho podezírala. Tyhle stavy mě samozřejmě nenapadlo řešit jinak než další, silnější dávkou... Robin mi přestal odsypávat. Chodila jsem s ním kupovat perník na ,balkón" (záměrně neprozrazuji, kde přesně se to místo nachází). Pomáhala jsem mu okrádat turisty - zvlášť cenné byly mobily, které se daly slušně prodat v bazaru.
Už pár hodin po šnupnutí mi začalo být hrozně. Měla jsem neskutečné deprese, úzkost, nedokázala jsem nikam dojít. Navíc jsem hodně zhubla, takže se přidaly kolapsové stavy. Zjistila jsem, že to přebiju jedině enormní dávkou, takže jsem z ,praktických důvodů" z ,balkónu" ani neodcházela. Stála jsem vedle svého tehdejšího kluka, Honzy, dohazovala mu kupce a upozorňovala na ,tajný", které jsem kvůli perníku viděla úplně všude.

Od šnupání k jehle
V té době jsem začala smrkat krev. Jednou jsem při smrkání ucítila palčivou bolest a z nosu se mi proudem vyhrnula krev - to jsem přišla o nosní přepážku. Málem jsem omdlela. Ale místo toho, aby mě můj zdravotní stav vyděsil a donutil abstinovat, dostala jsem ,geniální" nápad - začnu si píchat, aspoň si nezrasím nos. Měla jsem dobré žíly, tenkou kůži a brzo jsem se s ,buchnou" naučila zacházet jako profesionálka. Později jsem si jehly půjčovala, nebo používala pořád jednu, i když byla tupá jak pletací jehlice a měla hák jak od kotvy - bylo pro mě neúnosné zajít si ji vyměnit. Riziko nakažení bůhví čím? Když jste na dojezdu, je vám všechno jedno. Měla jsem zničené zuby, poruchy vidění, nefunkční játra, žaludeční vředy, srdeční arytmii... ale moje tělo nic z toho neregistrovalo - pociťovala jsem jen dojezdy.

Lidská troska
Už jsem se stavovala doma jen proto, abych vzala rodičům peníze nebo tam něco ukradla a posléze prodala do bazaru. Mým domovem bylo nádraží a feťácké byty, většinou na Žižkově a na Vinohradech. Už mi bylo všechno jedno - chodila jsem si píchat mezi nádražní úložné skříňky, protože na místních záchodcích už mě znali a nepouštěli mě tam. Pomalu jsem začínala mít pocit, že z jakéhosi neznámého důvodu po mně jde kriminálka. Pohybovala jsem se plíživě, ostražitě koukala kolem sebe, občas jsem z ničeho nic udělala prudký pohyb a začala utíkat - viděla jsem je všude. Napadaly mě úplně šílené teorie o tom, kdo mi chce co udělat, jak a proč.
Všude jsem viděla spiknutí - většinu kámošů jsem podezírala ze spolupráce s protidrogovou centrálou, několikrát denně jsem se klidně na umývárně svlékla a důkladně se prohlédla, jestli nemám někde na těle štěnici na odposlech. Ve všech místnostech, kam jsem vlezla, jsem kontrolovala, zda tam nejsou kamery. Moje chůze se skládala vlastně jen z kroutivých trhavých gest, s hlavou vtaženou mezi kostnatá ramínka. Začala jsem u sebe nosit nůž. Jednou jsem se před ,pronásledovateli" schovala na záchodcích u sex shopu. vytáhla jsem nůž schovaný v rukávu a začala se řezat hluboko do předloktí v přesvědčení, že mrtvou mě nedostanou. Nevím, jak dlouho jsem tam ležela v bezvědomí, nicméně jsem se probrala až na oddělení intenzivní péče v Motole. Rány mi sešili, ovázali a přikurtovali mě k posteli, protože jsem šíleně zuřila. Myslela jsem si, že mě tu chtějí popravit.

A jak to asi mohlo dopadnout?No hádejte,zkuste si tipnout...

Asi každej ví o čem tohle bude...

http://uloz.to/8218/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part01.rar
http://uloz.to/8235/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part02.rar
http://uloz.to/8250/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part03.rar
http://uloz.to/8331/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part04.rar
http://uloz.to/8344/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part05.rar
http://uloz.to/8366/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part06.rar
http://uloz.to/8379/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part07.rar
http://uloz.to/8388/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part08.rar
http://uloz.to/8403/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part09.rar
http://uloz.to/8452/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part10.rar
http://uloz.to/8478/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part11.rar
http://uloz.to/8477/JACKASS2_UNCUT_EL_PAL-01.part12.rar

heslo:borman

Takže, tenhle filmek docela ujde tak jestli chcete..stahujte:)

http://rapidshare.com/files/11529363/40.dni.cz.dab.am.part1.rar
http://rapidshare.com/files/11529454/40.dni.cz.dab.am.part2.rar
http://rapidshare.com/files/11529347/40.dni.cz.dab.am.part3.rar
http://rapidshare.com/files/11529358/40.dni.cz.dab.am.part4.rar
http://rapidshare.com/files/11529519/40.dni.cz.dab.am.part5.rar
http://rapidshare.com/files/11529356/40.dni.cz.dab.am.part6.rar
http://rapidshare.com/files/11529455/40.dni.cz.dab.am.part7.rar
http://rapidshare.com/files/11529311/40.dni.cz.dab.am.part8.rar

heslo: http://www.csfd.cz/film.php?13150

Dannyho parťáci 3




Potřetí souboj s majitelem casina

Když Reuben Tishkoff (Elliott Gould) udělá velkou chybu a pustí se do stavby hotelu v Las Vegas s prolhaným Willym Banksem (Al Pacino), jenž jej postupně vyšachuje ze všech práv na jeho vedení, zhroutí se a skončí v nemocnici s infarktem. Danny Ocean (George Clooney) se snaží starému příteli pomoci, avšak Banks všechny jeho pokusy mazaně odrazí. O šest měsíců později se z hotelu stane jedna z nejvýnosnějších nemovitostí ve městě a tak se Danny a jeho parťáci sejdou, aby vymysleli svůj další geniální plán. Do týmu se připojuje i bývalý Dannyho nepřítel, majitel kasína Terry Benedict (Andy Garcia), jenž udělá vše pro zruinování Banksovy noční herny, která mu až nebezpečně konkuruje. Tentokrát tedy známému týmu nejde o zisk, ale o pomstu.

Délka: 122 min.
Přístupno od: 12 let
film v původním znění s titulky
Režie: Steven Soderbergh